Panama – země živých tradic

Panama není jen průplav spojující dva oceány. Je to také země, která propojuje světy – moderní a dávný, městský a přírodní, koloniální a domorodý. Tradice tu nejsou zavřené v muzeích. Jsou součástí každodenního života. Žijí v tanci, jídle, písních, výšivkách i ve slovech, která se šeptají kolem ohňů. Ať už stojíš na horské stezce u kakaovníků, na molu ostrova Guna Yala nebo v rytmu cumbie v ulicích města Las Tablas, dýchá na tebe jedna věc – Panama je země živých tradic.

V minulém článku jsme si povídali o kmenech v Panamě. Dnes na něj částečně navážeme a uděláme rychlou sondu do zvyků některých z těchto kmenů.

Emberá – život v rytmu řeky

V oblasti Darién, uprostřed panamské džungle, žije kmen Emberá – komunita, která si dodnes uchovává silné pouto k přírodě i ke svému způsobu života.

Jejich vesnice leží podél řek, které tu nejsou jen vodním tokem. Řeka určuje směr, rytmus i každodenní bytí. Je cestou, zásobárnou i místem ticha. Lidé Emberá se po ní pohybují v kánoích, které si sami staví z místních stromů, nejčastěji z cedru.

Jejich těla zdobí tradiční tetování z přírodního barviva jagua. Každý motiv má svůj význam – a i když se některé zvyky proměnily, řada těchto symbolů stále nese ochranný nebo rituální smysl.

Setkání s Emberá není turistická atrakce. Je to chvíle, kdy člověk zpomalí, naslouchá a vnímá.
Není třeba velkých slov. Stačí být tam. Přítomný. S respektem a pokorou.

Guna – mola jako tichý příběh

Na druhém konci země, v Karibiku, leží souostroví Guna Yala – mořská domovina kmene Guna. Jejich tradice jsou barevné, klidné a zároveň hluboké. 

Nejvýraznějším projevem  jejich kultury je mola – ručně vyšívaný látkový panel, který nosí ženy na svých oděvech. Každá mola vypráví příběh – o přírodě, o duchovnu i člověku. Jazyk mol je tichý, krásný, předává se z generace na generaci. Každá mola v sobě nese kus jejich víry, jejich výpověď.

Ngäbe a Buglé – slavnosti, kakaovníky a vodopády

Ve vyšších polohách západní Panamy žijí kmeny Ngäbe a Buglé. Jejich každodenní život je napojený na rytmus hor, počasí a země. 

Jedním jejich z důležitých kulturních momentů je slavnost Krüngitde – setkání, kde se sdílí jídlo, hraje na bubny, tančí a vyměňují se dary. Atmosféra u večerního ohně, kde se rytmus bubnu rozléhá do noci, zůstává v paměti dlouho.

Věř, že když sedíš u ohně a slyšíš, jak se buben rozezní do nočního ticha, je to něco, co ti zůstane v paměti navždy. 

A potom je tu jejich kakao – pěstované s úctou, organicky, a považované za dar země. Věří se, že každá bobule má ducha a nějaké poselství. A když ochutnáš šálek tradičního kakaového nápoje, porozumíš

Vesnice Wounaan

Wounaan žijí rozptýleně v oblasti Emberá-Wounaan Comarca a v provinciích Darién a Panama. Jsou mistři v pletení košíků a ochránci deštného pralesa. Jejich jazyk i zvyky patří do skupiny Chocó, stejně jako u Emberá, ale přesto si uchovávají vlastní identitu.

 V minulosti byli Wounaan nazýváni různými jmény a jejich předci možná obývali oblasti dnešní Brazílie.

Ale Panama není jen domorodá. Je pestrá, živá a neustále oslavující. 

Jedním z vrcholů panamské kultury je karneval – a ten v Las Tablas patří k největším v Latinské Americe. Čtyři dny a čtyři noci tančí celé město. Barevné kostýmy, tradiční ženský kroj zvaný pollera, hudba, zpěv a neuvěřitelná energie. Všechno to má svůj řád – každá čtvrť má svou královnu, své barvy a vlastní tradici. A když jsi součástí toho víru, je těžké zůstat jen pozorovatelem. Tanec tě vtáhne.

To všechno – domorodé rituály, karnevaly, výšivky, tanec, víra, jídlo i ticho – tvoří Panamu, která má hluboké kořeny a otevřené srdce. A právě tuhle Panamu bych ti rád ukázal.

Ne tu turistickou, z katalogu. Ale tu, která žije, zpívá a dýchá.
Tu, která tě zpomalí, zasáhne a možná i promění.
Tu, kde se tradice neztrácí – protože jsou všude kolem a součástí běžného života

Přidej se ke mně. Objev Panamu s respektem a úžasem.